BAROKNÍ SLOH NA NAŠEM ÚZEMÍ

- současně s rekatolizací k nám pronikl i barok. sloh, od zač. 18. st. u nás nastává obd. vrchol. baroka, v němž tvoří umělci v Praze trvale usedlý a zdomácnělý
- na samém poč. stojí sk. staveb Kryštofa Dientzenhofera, kt. musel velmi dobře znát radikálně barok. architekturu ital. a vídeň., protože v nich použil zvlášt. techniku zprohýbání zdí (zámec. kaple ve Smiřicích, loď kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, Benediktin. klášter v Praze Břevnově,...)
Santini Aichl –přestavby a dostavby poničených got. kostelů ve stylu barok. gotiky (zde
použil někt. got. prvky – lomený oblouk, žebrová klenba, ale barok. zp. – Sedlec u Kutné Hory, kostel sv. Jana Nepomuckého ve ZR na Zelené hoře)
František Maxmilián Kaňka – vytvořil hvězáren. věž Klementina a Vrbovskou zahradu

- vrchol čes. barok. architektury: Kilián Dientzenhofer (Loreta – kupole, kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, kostel sv. Mikuláše na Staroměst. nám.)
Sochařství
- nejvýzn. sochařem ranného baroka pol. 17. st. byl Jan Jiří Benedl – 12 dřevěných soch pro zpovědnici kostela sv. Salvátora proti Staroměst. mostec. věži
M. F. Brokf – vytvořil několik sousoší pro Karlův most (legendár. postavu Turka)
M. B. Braun – původem z Tyrol
- Vidění sv. Luitgardy pro Karl. most z r. 1710 – inspirací mu bylo Vidění sv. Terezie od Borominiho
- vynikající jsou i jeho dřevořezby pro kostel sv. Klimenta v Karl. ulici
- největ. soubor soch vytvořil pro hraběte Šporka v letech 1712 – 1734 v Kuksu u Jaroměře – zde vytvořil celou řadu děl, z nichž vyniká především 12 soch Cností a 12 soch Neřestí z r. 1719
- v blíz. lese Betlémě vytesal do skal ve dvou etapách sv. Máří Magdlénu, sv. Jana Křtitele, studni Jákobovu a sochy poustevníků Garina a Onotofria