domácí literatura:

a) oficiální , jezuitská
- téma : náboženské
- převažují agitační spisy (přesvědčují o správnosti konání jezuitů)
- životopisy svatých, postily – příprava kázání, nábož. Rozjímání
alegorie na svatých „obrazná pojmenování“
Svatováclavská bible – náhrada bible Kralické
Bohuslav Balbín (1621 – 1688)
- jezuita, vlastenec, historik, autor hagiografických prací (tj. prací oslavujících světce), zeměpisec
- psal latinsky
- Učené Čechy – literární a kulturní dějiny
Hlavním Balbínovým historickým dílem je Epitome rerum Bohemicarum (Výtah z dějin českých) a významná je i obsáhlá poutavá vlastivěda Miscellanea historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie království Českého). Jeho nejčastěji připomínanou prací je vroucí obhajoba českého jazyka, adresovaná příteli Tomáši Pešinovi z Čechorodu (napsaná roku 1672). Vydal ji až František Martin Pelcl roku 1775 pod názvem Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecique Bohemica (Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého). Známý je krásný závěr tohoto spisu, který pěkně objasňuje zaměření Balbínova patriotismu:
„Ty! Ó patronů země české nejpřednější a největší, Václave. Vratislavem budiž a Čechám svým navrať slávu dávnou... v pokoře prosíce toto opakujeme: Nedej zahynouti nám, ni budoucím!“

Balbín psal svá díla výhradně latinsky, zatímco jeho přítel Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680) zpracoval moravské dějiny česky: Prodromus Moravographiae, to jest Předchůdce Moravopisu (1663). Stejně tak v národním jazyku tvořil jezuita Jan Kořínek (Staré paměti Kutnohorské, 1675) nebo křížovník
Jan František Beckovský (Poselkyně starých příběhů českých, 1700).
- adaptace Hájkovy kroniky