Senzualismus

– představuje příklon ke smyslovému vnímání skutečnosti (jako opak racionalismu). Empirické zkoumání slouží k potvrzení či vyvrácení hypotéz.

Renesance je určitou reakcí na krizi dvou klíčových pilířů středověku – krizi papežství a krizi římského císařství.
Papežství představovalo pro středověkého člověka nezpochybnitelné dogma o světovládné úloze římskokatolické církve a její hlavy papeže. Období pozdního středověku je spojeno s četnými válečnými konflikty, morovými epidemiemi, nájezdy osmanských Turků, obecně se ztrátou základních lidských jistot. Příčinu lidé vidí v úpadku římskokatolické církve, který se projevuje papežským schizmatem , prodejem odpustků, hromaděním církevního majetku nebo nedodržováním kněžských povinností. Reakcí je reformační hnutí, které se obrací zpět k Bibli.
Pozdní středověk je spojen také s krizí světské moci, reprezentované římským císařstvím. Posledním velkým svrchovaným římským císařem byl Karel IV., který zemřel v roce 1378. Myšlenka římského císařství zůstávala nadále pouze v duchovní, nikoli v reálné podobě.
Krize papežství a římského císařství znamená zároveň konec myšlenky o jednotné Evropě.