Chrám sv. Víta

Stavbu pražské katedrály založil Karel IV. spolu se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 k příležitosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Ta potom měla sloužit jako hrobka českých králů a poklad- nice korunovačních klenotů. Od roku 1346, kdy nastoupil Karel IV. na český trůn se snažil důsledně realizovat své plány. Se stavbou začal Matyáš z Arrasu a po jeho smrti, roku 1352, Petru Parléřovi.
Matyáš postavil osm kaplí za kněžištěm a vyzvedl na přání Karla ostatky svatého Václava z románské kobky do patrové kaple. Petr Parléř později dostavěl obvodovou stěnu východního chóru, kterou záměrně opticky zakrývá. Vytvořil tak konstrukční skelet, v němž jsou malé opěrné pilíře v interiéru a naopak navenek vystupňovaný opěrný systém. Právě složitost vnějšího pláště kontrastuje s klidným interiérem a s neobvyklou síťovou klenbou vysokou 30 metrů.
Po smrti Petra Parléře pracovali na stavbě po dalších dvacet let jeho synové, stavba katedrály však končí nedostavěnou jižní věž.