Necelé století

před zavedením juliánského kalendáře zjistil Hipparchos, že délka roku je o málo kratší než 365,25 dne. Sosigen vědomě malou opravu zanedbal a převzal číslo 365,25 za délku roku. Tři roky měly 365 dní, a čtvrtý (přestupný) 366 dní. Začátek roku, počítání let (letopočet), délka týdne, názvy měsíců apod. byly již záležitostí definice, dohody nebo tradic.
Juliánský rok je o 11 minut 14 sekund delší než tropický rok. Rozdíl 0,0078 dne naroste za 128 let na jeden den, za 1923 roky na 15 dní. Od koncilu v Nice z r. 325, tj. od zavedení juliánského kalendáře do křesťanského světa, vzrostla chyba do konce 16. století na deset dní. Reformou z roku 1582, nařízenou papežem Řehořem XIII. papežskou bulou „Inter gravissimas“, vydanou 24.února 1582 , byl kalendář opraven o těchto deset dnů tak, aby rovnodennost připadla opět na 21.března (po 4.říjnu juliánského kalendáře následoval 15.říjen kalendáře gregoriánského) a aby se i délka gregoriánského roku přiblížila tropickému. Gregoriánský kalendář používáme dodnes.
Nadále se stala století (1600, 1700, atd.) přestupnými pouze tehdy, jestliže byl jejich letopočet beze zbytku dělitelný 400. Střední délka gregoriánského roku činí 365,242 500 dne. Gregoriánský rok je delší než tropický o 0,000 305 dne. Chyba tedy naroste na jeden den za 3 280 let.