Baroko v evropských zemích
a) Věda
- rozvoj přírodních věd
- formulace gravitačních zákonů a zabývá se povahou světa – Isaac Newton
- rozvoj výzkumu elektrostatických jevů
- biologické bádání – C. Linného vedou k přehledné a systematické klasifikaci zvířat a rostlin
- o vzdělanost pečuje církev

b) Architektura
- změnil se podstatně vzhled budov
- složitý prostor, silně zprohýbané stěny a pronikání hmot x renesanční jednoduchosti, vyváženosti a klidu hmot
- prostornost
- monumentalita; členění fasády
- klenba byla zpravidla zdobena freskami
- vnitřní výzdoba barokních staveb, obzvláště chrámu, bývala bohatá a nákladná
- vše se vlní, vše působí dojmem pohybu, vzepětí
- světské stavby bývaly otevřeny do zahrad a architektonicky s nimi propojeny
- slavní představitelé: Italové – G. Lorenzo Bernini, Francesco Borromini, Guarino Guarini.
c) Malířství a Sochařství
- zesiluje kontrast paprsků a stínu
- zachycené postavy jsou v dynamicky působících polohách, jejich tváře jeví vnitřní napětí a patetické gesto umocňující dojem
- těla postav se vzpínají, napínají a brání neznámé síle bortícího se světa
- nejvýznamnější osobnosti uměleckého světa:
• Rembrandt van Rijn (1606 – 1669)
- užívá šerosvitu v portrétech (Diana, Noční hlídka, Návrat marnotratného syna, ...)
- zachycuje náměty biblické (Sv. Matouš s andělem)
- náměty antické (Aristotelés přemýšlí nad Homérovou bytostí)
- náměty současné (Vlastní rodina, Představenstvo soukenického cechu)
• Paul Rubens (1577 – 1640)
- přináší nové měřítko estetiky ženské krásy a jeho milostně laděné náměty ovlivňuje často antické mytologie (Únos dcer Leukippových, Venuše před zrcadlem)
- tvoří protějšek námětům biblickým (Klanění tří králů, Vztyčení kříže)
• Silva y Velázquez (1599 – 1660)
- kromě námětů biblických se věnuje portrétování členů královského rodu (Filip IV., Don Fernando v loveckém, Infantka = princezna Margarita, Venušina toaleta) i příslušníků dvora a neopomíjí ani válečné scény španělských bitev (Kapitulace Bredy)