di Cione

Další sochař, Andrea di Cione, zvaný Verrocchio (1435 – 1488), je také autorem sochy Davida, kterou se snažil přiblížit obdivovanému mistru Donatelovi. „Ukazuje na ní smysl pro eleganci a křehkost výrazu, ale i hru světla a stínu, stejně jako sousoší Kristus a sv. Tomáš v Or San Michele. Jezdecká socha Colleoniho působí na rozdíl od Donatelovy silnou expresivitou a vitalitou.“ 14) Ve Verocchiovi našel svého učitele např. Leonardo da Vinci.
Mezi významné sochaře vrcholné renesance patří též Michelangelo Buonarroti ( 1475 – 1564), který se seznámil se sochařstvím ve věku patnácti let na dvoře Lorenza de ‘Medici. V mramorových sochách dokázal doslova probudit život - David, Mojžíš, náhrobky Medicejů a pieta v chrámu sv. Petra, která je jeho jedinou signovanou sochou ( Michael Angelus Bonarotus Florentinus faciebat ). Podle Vasariho zobrazil v postavě Josefa Arimatejského v sousoší Piety v kostele Santa Maria dell Fiore sám sebe. Jeho poslední dílo, Pieta z paláce Rondamini, zůstala pro umělcovu smrt nedokončena. „Svým dílem postavil Michelangelo hranici umělecké tvorby tak vysoko, že generace následující se zmohla již jen na jeho kopírování ( a la maniera Michelangelo = po způsobu Michelangelově)“ 3). Tím začína období manýrismu.