skola

Posluchači tak měli dojem, jako by dva nebo tři sbory hlasů samy se sebou nebo se soubory nástrojů jakýmsi způsobem závodily, což se italsky řekne concerto. Vývoj tohoto typu hudby vyvrcholil koncem 16. stol. v tzv. concerto grosso (velký závod). To už v popředí byla opět hudba světská, „...čistě nástrojová..."1), kdy proti sobě stála skupina tří sólových nástrojů a skupina orchestrální zvaná tutti. Za tvůrce tohoto typu hudby je považován skladatel a houslista Archangello Corelli. Za přímého předchůdce dnešních sólových koncertů je považováno právě Concerto grosso, které nejvíce propracoval skladatel a virtuóz Antonio Vivaldi.
„Příklon k antické hudbě a renesanční individualismus se objevily ve 2. pol. 16. stol. jen jako snahy, pro jejichž uskutečnění nebyly tehdy podmínky.“