Projevy barokní literatury v Evropě:
Góngorismus- tendence španělské barokní poezie, v níž se vyskytovaly neologismy, neobvyklá slovní spojení, záměrná komplikovanost a nejasnost a zejména přebytkem metafor.
Marinismus- vyumělkovaný styl italské barokní literatury, jehož cílem bylo překvapovat neobvyklými obrazy a figurami, různými alegorickými konstrukcemi, epitety, gradacemi, slovními hříčkami
Literatura preciózní- literatura šlechtických salónů . je pro ní charakteristická vyumělkovanost a strojenost. Parafráze, metafory a přirovnání se staly tak oblíbenými, že se reálné věci přestaly nazývat pravými jmény a i ty nejbanálnější myšlenky se vyjadřovaly neúměrným vzrušením a patosem.

Barokní literatura:

Autoři se často obracejí k nadosobním a nadpozemským silám i hodnotám- díla měla až mystický charakter
Barokní literatura je charakteristická svou zvýšenou smyslovostí
Malebnost, iluzionismus, záliba v bohatých metaforách a přirovnáních, nejrůznější efekty, složitá symbolika, naturalistické záběry detailů, dramatické napětí a ostré kontrasty
Časté užívaní antiteze(protiklad) a hyperboly (nadsázky)

Baroko v Evropě

Vznik baroka je podmíněn politickou situací v Evropě 16.století- náboženské reformy té doby přinesly rozkol do jednoty křesťanského světa a způsobily odklon některých zemí od duchovní závislosti na katolické církvi.

Charakteristické rysy baroka:
Baroko mělo ohromovat, fascinovat a působit na smyslovou stránku vnímání. V baroku převládá složka citová nad racionální, odtud pramení i další atributy jako expresivita, dynamičnost a dramatičnost. Významný je i duchovní a mystický charakter baroka(tajemný). Velkou roli hrají i kontrasty, hry světla, iluze, vnitřní napětí, smyslová robustnost, zdobnost. Člověk je v barokním chápání záležitostí pomíjivou, nicotnou.

Felix Kadlinský

- sbírka duchovní poezie Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený
Václav Jan Rosa- Cěchořečnost

Jan František Beckovský- Poslankyně starých příběhův českých- adaptace Hájkovy kroniky

Lidová a pololidová slovesnost
V období baroka se hojně šířily starší pověsti, vznikaly ale i pověsti nové. Dále byly velice populární pověsti legendární. Oblíbená byla proroctví, vznikaly pohádky a lidové písně. Objevovaly se také baldy a písně kramářské.
Jan František Vavák- Paměti