obecná škola
- výuka a učebnice v národním jazyce (nikoli memorování
latinských textů
- trivium a kvadrium
- společné chlapecké a dívčí třídy
- názorné vyučování; učení vlastními zkušenostmi a nést odpovědnost za své skutky ( proti těles. trestům!)
- učebnice : ORBIS PICTUS – Svět v obrazech
- 1. obrázková učebnice na světě
JANUA LINGUARUM RESERATA - Brána jazyků otevřená
SCHOLA LUDUS – Škola hrou
- rozvíjí smyslové schopnosti
2. klášterní vzdělání
- nejsou v každé obci
- více náboženský charakter
- výchova je oddělena
- vyučování v latině a řečtině
4. univerzitní vzdělání
- není dívkám přístupné
5. vědomosti získané cestováním

c) Encyklopedické práce – navazuje na Štítného, Blahoslava. Veleslavína
PANSOFIE
- úsilí shrnout výsledky vědění (7 dílný celek) – nedokončeno
- práce na slovníku mateřštiny
- pojednání O POEZII ČESKÉ ( propaguje časomíru)
- PANHARMONIE – úsilí o dorozumění mezi národy, o věčný mír
- doufal, že vzdělání povede ke sbratření lidstva

Dílo :

a) Před odchodem z vlasti
Labyrint světa a ráj srdce (2 části)
- satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka- vzdělance (autor)
- průvodci : Vševěd Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámení (přizp. se nedostatkům)
- prohlížejí všechny stavy a zaměstnání – realistický obraz doby, smýšlení a lidí
- ostrá kritika tehdejší společnosti (touha po penězích, klam,podvod,války…)
- 2.část – návrat do vlastního srdce a k Bohu (- záchrana)
- názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma,bohatý jazyk
Listové do nebe
- patří do tzv.útěšných spisů
- 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi

b) Pedagogické práce „ učitel národů“
spisy teoretické (latinsky):
Velká didaktika (Didactica magna)
- zásady moderního vyučování a výchovy
- důraz na praxi; názornost vyučování; tělesnou výchovu; poznávání přírody; kázeň
- obsahuje i názor na koncepci vzdělání – rozdělení na 5 šestiletých cyklů
1. období školy mateřské – působení matky
- nejdůležitější období
- i dívky by měly chodit do školy – schopny poskytnout vzdělání svým dětem
- dílo : Informatorium školy mateřské – rady pro výchovu
v tomto období

1628 - odešel do polského Lešna
1640 – pozván do Anglie (založit akademii věd), pak působil ve Švédsku (učebnice)
1648 – Vestfálský mír – konec nadějí na návrat do vlasti
dílo : Kšaft umírající matky jednoty bratrské – alegorická forma závěti
1650 – v Šarišském potoku – Uhry
1654 – v Lešně – při požáru shořel materiál ke slovníku Poklad jazyka českého
1656 – Holandsko, kde také r. 1670 v Naardenu zemřel (území hrobu patří ČR)

ČESKÁ POBĚLOHORSKÁ LITERATURA:

1. emigrační směr (pol. 17. Století) :
emigranti - mají většinou ještě humanistické ideály, díla vycházejí z Veleslavínské doby
- polemizují s církví, opěvují český stát, národní svobodu, český jazyk
Pavel Skála ze Zhoře – zabývá se Husem a církevní reformací
Pavel Stránský – O státě českém (latinská obhajoba předbělohorských Čech)
Jiří Třanovský – Cithara Sanctorum někdy nazýváno Tranoscius (kancionál vydaný v Levoči)

Jan Amos Komenský (1592–1670)
- vychováván v rodině jednoty bratrské
- poslední biskup jednoty bratrské, evangelický teolog
- filosof, teoretik pedagogiky, všestranný vzdělanec a výborný spisovatel.
- vyšel z evropského humanismu, čemuž odpovídá i forma jeho raných prací, aby v pozdějším období
dospěl k výrazu odpovídajícímu evropskému baroku.
- jeho život je naplněn prací až hektickou, vedle svého kněžského poslání, činnosti vědecké a umělecké
se angažoval i v politickém dění.
- usiloval o navrácení práv českým a moravským nekatolíkům , bezvýsledně
- velký propagátor mírových idejí
-odchod do vyhnanství (roku 1628) znamenal v osobním životě Jana Amose velký otřes, který se
projevil i v jeho literárních pracích.
- poslední polyhistor lidstva

LITERATURA:

EVROPSKÁ LITERATURA:
Itálie : Torquanto Tasso – Osvobozený Jeruzalém
- nábožensko-hrdinská epopej (téma křížové výpravy)
Španělsko : Pedro Calderón de la Barca – Život je sen
- Lékař ze cti, Soudce zalamejský
Anglie : John Milton – Ztracený ráj
náboženský epos – zdůrazňuje svobodu lidského rozhodování proti zásahům vyšší moci
Německo : Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen – Dobrodružný Simplicius
Simplicissimus
- Nejprostší prostoduchý
- obraz hrůz třicetileté války z pohledu prosťáčka
Andreas Gryphius – básník

puvod

Baroko pochází z portugalského slova barocco, jímž klenotníci v 16. století označovali nepravidelně utvářenou perlu. Jeho pojmenování není náhodné. Nepravidelná perla navozuje představu nepravidelných forem, které jsou charakteristické pro barokní umění, stejně jako vnitřní napětí, neklid a smysl pro dramatičnost.
Za nepravidelností, rozevlátostí a okázalou rozdychtěností se ovšem skrývá pevný řád.

Kolébkou nového stylu byl Pyrenejský (Iberský) poloostrov a poloostrov Apeninský.
Baroko se zrodilo na evropském jihu jako reakce na uměřenost humanismu a renesance, jako výraz nejistoty doby i jako vyjádření snah obrozeného a exaltovaného (vypjatého) katolicismu.

UMĚNÍ :
sochařství : Matyáš Bernard Braun (1684–1738), jehož sochy jsou k vidění v Kuksu a okolí
malířství : Petr Brandl (1668–1735), Jan Kupecký (1667–1740) a Václav Vavřince Reiner (1689–1743)
Rubens , van Dyck , Rembrant - Holanďané
malují se - portréty, krajiny, oltářní malby – využívají: živé barvy, energický pohyb
architektura : Chrám sv. Mikuláše , St. Paul´s Cathedral (Londýn)

náměty : oslava Boha
silně přitahuje téma smrti
sugestivní stupňování lidské bídy
síla hrůzy je přímo úměrná síle poutající k životu

kacíři

Nicméně i tyto nevelké kacířské skupiny budily pozornost vídeňské vlády, hlavně po oživení luteránství ve Slezsku. Proto státní orgány od roku 1717 opakovaně vydávaly patenty proti nekatolíkům, stanovící tresty pro kazatele, kteří přicházeli ze zahraničí, a sankce za přechovávání zakázané literatury. Příručku ke zjišťování závadných knih sestavil jezuita Antonín Koniáš (1729) pod názvem Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající. U koho se takové knížky nalezly, byl podroben výslechu a většinou až po opakovaném přestupku potrestán vězením, při těžkých deliktech a větší neústupnosti nucenými pracemi. Tresty smrti byly užívány jen zřídka, a to i navzdory tomu, že hrdelní řád Josefa I. vydaný roku 1707 ukládal za kacířství trest nejvyšší.
Zaslouží připomenout, že Koniášův Klíč nezavrhoval všechny knihy, jejichž autoři byli „kacíři“, bez rozdílu. Kupř. Komenského Brána jazyků byla vydávána jako učebnice i v jezuitských tiskárnách.
Útlak náboženský spojen s útlakem fyzickým a národnostním (Čechy součást Rakouska-Uherska)
V této době : ČARODĚJNICKÉ PROCESY
- popraveno více než 200 000 lidí

Zklamání z NENAPLNĚNÍ HUMANISTICKÝCH IDEÁLU
Obrat k BOHU - Nicotnost pozemského života ve srovnání s životem věčným
- Malost a bezvýznamnost lidské existence oproti nedostižnému
nadzemskému světu

Patenty proti nekatolíkům

1624 - vyšly první patenty proti nekatolíkům, které zakazovaly obyvatelům měst a venkova vyznávat nekatolickou víru, šlechticům hlásícím se k jiné než římské církvi zabraňovaly ve volném disponování majetkem.
1627 - další patent, který přikazoval i šlechtě buďto se přihlásit ke katolické víře, nebo do šesti měsíců opustit zemi. Obnovené zřízení zemské z téhož roku uznávalo jako jediné platné katolické vyznání.

Téměř celé Čechy a Morava se staly postupem doby věrně katolickými zeměmi.
Nevelké zbytky nekatolíků zůstaly v pohraničních podkrušnohorských oblastech a v Ašském výběžku (luteráni) i v pohorských regionech východních Čech a Moravy (čeští bratři). Zde potom vznikaly i nové heretické sekty, které měly vesměs jen lokální význam. Agitace ze zahraničí po skončení třicetileté války nenalézala příliš velkou odezvu.

Vestfálský mír

představuje významný mezník v evropských dějinách. Svatá říše římská národa německého a Španělsko ztratily své dominantní postavení na kontinentě. Do čela nastoupily Francie a v roli nové velmoci Švédsko. Tyto země byly zároveň garanty mírových úmluv. Oba státy zaznamenaly i územní zisky. Švédsko získalo vysněnou kontrolu nad Baltem. Mír potvrdil suverénní postavení severního Nizozemí (na úkor španělských Habsburků). Rakouští Habsburkové si naopak upevnili moc ve svém středoevropském soustátí.
1621 Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí
Bitva na Bílé hoře - konec Stavovského povstání
- Habsburkové získávají dědičně titul krále v Českých zemích
- nástup REKATOLIZACE (Protireformace)

Před Bílou horou bylo zhruba 88–90 % obyvatelstva českých zemí nekatolického vyznání.

Ihned po Bílé hoře se navrátili jezuité, kteří byli vypovězeni roku 1618; své postavení posilovaly i staré řády: benediktýni, premonstráti, cisterciáci ad. Během první poloviny 17. století přišly i nové řády, jako piaristé, irští františkáni – hiberni, černí benediktýni monserratští a další.
KONČÍ SNAHY O REFORMACI NÁBOŽENSTVÍ

17. století

situace v Evropě:
v této době se nachází v úpadku
(1618 – 1648) Třicetiletá válka zakončená Vestfálským mírem
Třicetiletá válka začala v květnu 1618 jako náboženský a politický konflikt v Čechách, pokračovala jako střetnutí mezi habsburským katolickým císařem a německými protestantskými knížaty, aby se v konečné fázi stala především velmocenským sporem mezi Habsburky a Francií. Zároveň je možné ji charakterizovat jako konflikt mezi stavovským principem a sílící absolutistickou státní doktrínou.

Italská literatura
Torquato Tasso
- básník pozdní renesance
- Osvobozený Jeruzalém – hrdinský epos o křížové výpravě; líčí osvobození Jeuzaléma
- Dobytí Jeruzaléma – nemá takovou uměleckou hodnotu

Španělská literatura
- rozvoj dramatu, tzv. komedie pláště a dýky – veršované drama, působivá zápletka se soudobou tematikou
Pedro Calderón de la Barca
- hlavní představitel španělského dramatu
- Život je sen – drama nastoluje otázky smyslu a obsahu života, lidské existence a svobody; vše se uskutečňuje v nitru hlavní postavy

Anglická literatura
John Milton
- psal poezii i prózu, pamflety (ostrý, útočný, hanlivý článek nebo leták)
- Ztracený ráj – duchovní epos na biblické téma; děj probíhá ve dvou plánech – lidském a kosmickém; osou prvního je příběh Adama a Evy (požití zapovězeného voce), druhý zachycuje hlavní příčinu prvotního hříchu (satanovu vzpouru proti Bohu); zdůrazňuje svobodu lidského rozhodování proti zásahům osudu a boží vůle

Německá literatura
Hans Jacob Christoffel von Grimmelshausen
- psal pikarestní prózy (pohnuté časy třiceiletého evropského válčení a vytvořil nesmrtelné typy mazaných prostých lidí; picaro nemůže zlepšit své postavení poctivou prací, pomáhá si podvody, krádežemi,….; darebák, šejdíř)
- Dobrodružný Simplicisius Simplicissimus – o osudech chlapce, prosťáčka, který prchá z domova vypleněného vojáky, prochází válčící Evropou, znechucen se odvrací od světa; obraz hrůz války z pohledu prosťáčka

Literatura období protireformace

Společensko-historické pozadí
- rozpory uvnitř křesťanského světa – Třicetiletá válka
- růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (podpořeny společenskými, politickými a náboženskými střety)

Baroko
- vznik v polovině 16. století v Itálii a ve Španělsku, dále do Evropy 17. století; nepravidelná perla
- z renesance přejímá touhu po poznání, ale zároveň se projevuje nevíra ve člověka a jeho pozemský život, pocity pomíjivosti a marnosti, upínání se k věčným, nadpozemským hodnotám
- nad rozumem vítězí víra a fantazie
- baroko mělo ohromovat, fascinovat, působit na smysly
- hyperbolizace negativních jevů, mysticismus, pocity utrpení, odklon od přírody, zaměření na vlastní nitro
- využívání antiteze, hyperbol, symboliky, naturalistické detaily, metaforičnost
- barokní literatura oživila typické středověké žánry – legenda, duchovní píseň, traktát, epos, reflexivní lyrika
- commedia dell´arte – lidové, profesionální dovadlo; vzniká v Itálii ve 2. polovině 16. století; herci neměli k dispozici psaný text, ale jen stručný scénář s dějovou kostrou a seznamem postav ustálených typů; soubory kočovaly po celé Evropě, největší ohlas zaznamenán ve francii; některé postavy pak převzala fr. pantomima; v 18. století zanikla; dnes již jen v cirkuse, pantomimě, baletu a avantgardních divadlech

Anglie

John Milton
Ztracený ráj
Figury – takový prostředek, při jehož využití se nemění význam slova, opakování hlásek, slabik, slov (uskupení) => zvukový (popř. grafický) efekt, uspořádání slov, které bude podtrhovat jejich význam
Např.:
anafora – opakování slov na začátku verše
epifora – opakování slov na konci verše

Tropy – dochází ke změně významu

přímé vyjádření – Na trávě rostou žluté pampelišky.
přirovnání – Na trávě rostou žluté pampelišky, které jsou jako zlaté dukáty.

nepřímé (obrazné) vyjádření:
- metafora – přenesení významu na základě vnější podobnosti
- metonymie – přenesení významu na základě vnitřních souvislostí
- synekdocha – přenesení významu na základě záměny části a celku
do školy nepřišla ani noha – část za celek (pars pro toto)
seběhlo se celé město – celek za část (totum pro parte)

Itálie

Torquato Taso
Osvobozený Jeruzalém – veršovaný duchovní epos, dobytí svatého města vojskem křesťanů (vztah křesťana a světské dívky)

Giambatista Marino – dokonalý styl – marinismus


Francie - preciózní styl (šlechtická literatura)


Německo


Friedrich von Spee – barokní duchovní poezie
Vzdoroslavíček – opěvování boží dokonalosti, předčí ostatní v chvále

Andreas Griphius – ukazuje hrůzy pozemského života

Hans von Grimmelshausen
Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – prosťáček, vydává se do světa, ale nic o něm neví, poznává hrůzný svět, uzavírá se a oddává se Bohu, žil u poustevníka

Luis de Gongora y Argote – světský autor, jazykově dokonalé texty (kontrast s běžnou mluvou) – gongorismus (dokonalé psaní) – metafory, rým…

Pedro Calderon de la Barca – dramatik, napsal asi 200 her – hrají se dodnes, téma: osudová předurčenost a svobodná vůle

ð Život je sen – příběh rodinných vztahů, král vězní syna, protože se z věštby dozví, že se proti němu někdy postaví, syn se obrací na víru a král mu později předá vládu

Baroko ve světě

Barokní mystická erotika – milostná poezie, kde je dívka zamilována do Krista, složitá poezie – používá složité obrazné vyjádření.
Upřednostněny církevní texty, světské texty jsou umělecky málo významné, rozvoj lidové literatury.


Španělsko


Kolébka literárního baroka – šíří se směrem na východ (od poloviny 16. století), mystická erotika (lyrika), základní motiv – splynutí duše s Bohem, obrazné nepřímé vyjádření – alegorie (jinotaj) – za prvním významem je schovaný druhý

Terezie z Avily – přední představitelka, karmelitánka, reformátorka, píše ponaučení pro klášterní život

Jan z Kříže – karmelitán, autor vrcholné španělské lyriky

Pedagogická tvorba

Díla psaná česky i latinsky, principy výchovy. Vycházel z toho, že všichni by měli mít možnost vzdělání (vzdělání s porozuměním = lépe se naučím to, čemu rozumím).

Stupně vzdělání (dělení založeno na vývoji psychiky): škola mateřská (výchova doma), mladší školní věk –1. stupeň, 2. stupeň, střední škola, vysoká škola, dvouletá cesta po světě.

Svět v obrazech (Orbis pictus) – obrázková učebnice, původně učebnice jazyků pro malé děti, u každého obrázku je číslo, ke kterému jsou pod obrázkem texty v různých jazycích (v Čj kratší – výstižnější jazyk)

Škola hrou
Brána jazyků otevřená
Velká didaktika – teorie vyučování (jak vyučovat)
Informatorium školy mateřské – kniha pro rodiče, jak vychovávat děti


3. Pansofická tvorba

Pansofické spisy = spisy vševědné, cílem života je dosažení všeobecné harmonie a dokonalosti – panharmonie, té dosáhneme všeobecným poznáním – pansofií

Všeobecná porada o nápravě věcí lidských