baroko

Tuesday, January 30, 2007

Umělecká tvorba

Labyrint světa a ráj srdce – psáno v období osobní tragédie, alegorie poutníka pozorujícího svět – důraz na člověka (chce poznat svět, aby si vybral dobré povolání), má 2 průvodce – Vševěda Všudybuda a Mámení, nasadili poutníkovi růžové brýle, ale nakřivo = vidí svět, jaký by měl být i jaký je, je přiveden k městu, kterým prochází (symbolizuje svět), cesta člověka světem za poznáním, obraz vzdělance, který poznává svět, motiv je renesanční, ale rozuzlení je barokní – poutník poznává, že svět je špatný a nenachází v něm uspokojení = jedinou jistotou je Bůh

Kšaft umírající matky, Jednoty bratrské – alegorický spis, kšaft = závět‘, umírající matka se loučí se svými dětmi, ale je to vlastně Jednota bratrská, která hovoří k národu a odkazuje mu duchovní tradice (kulturu, jazyk)
Kancionál – sborník duchovních písní

O poezii české

I-Stavební

Sunday, January 28, 2007

Jan Ámos Komenský

(1592 – 1670)
Nejvýznamnější osobnost barokní literatury (starší české literatury). Myšlenkově vyrůstá z českého humanismu, uvědomuje si nedokonalost – důraz na člověka.

Narodil se v Nivnicích u Uherského Hradiště. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání na bratrských školách a také na protestantských školách v Německu. Byl učitelem a bratrským knězem. Po vydání Obnoveného zřízení zemského odchází do emigrace do Polska (Lešno), odkud jezdí po Evropě. Zemřel v holandském Naardenu. Prošel několika životními tragédiemi – první žena i děti zemřely na mor, přišel o knihovnu, zemřela mu druhá žena, v Lešně mu vyhořel dům i knihovna s rukopisy.

Díla:
- umělecká
- pedagogická
- pansofická

I-Stavební

Friday, January 26, 2007

čtení a jarmareční písně (neznámí autoři). Venkovští písmáci: Jiří Volný
a František Jan Vlasák. Kolektivní tvorba – lidová slovesnost.

Václav František Kocmánek (1607 – 1679) – básník
 Lamentatio rusticana

Oficiální literatura: F. Kadlinský, Bedřich Bridel, Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín – historik, představitel oficiální katolické církve (myšlenkami je pokračovatelem českého humanismu)

Výtah z českých dějin – Rozprava na obranu jazyka slovanského zvláště českého, rozsáhlé dílo

I-Stavební

Thursday, January 25, 2007

Obnovené zřízení zemské (1627) – jediné povolené vyznání bylo katolické, dědické právo Habsburků na český trůn, němčina zrovnoprávněna s češtinou = odchod inteligence do emigrace (inteligence převážně nekatolická), obyčejní lidé neměli na emigraci prostředky, literatura zaměřená na lidové texty, většinou pololidová tvorba (píší učitelé a neprofesionální spisovatelé) a ústní lidová slovesnost


Česká literatura:
1. oficiální
2. exilová
3. domácí (pololidová tvorba – písmáci, ústní lidová slovesnost)

Domácí literatura – snaha o vymizení husitství a o návrat ke katolické církvi, literatura přihlíží k mentalitě lidového čtenáře
Jan Nepomucký – jeden ze svatých, kteří byli uctíváni

I-Stavební

Sunday, January 21, 2007

Baroko

Kulturní a společenská epocha od 2. poloviny 16. století do poloviny 18. století, rozvíjí se na stavovském povstání (1618) a za třicetileté války = období krutých dlouhotrvajících válek – lidé ztrácejí sebedůvěru. Přiklánějí k evangeliu a sílí protireformace (tridentský koncil – prosazoval Jezuitský řád). Období po Bílé Hoře (1620) – poražení nekatolíků, utužení feudálních pout a oslabení české inteligence (Jirásek označil baroko jako období temna – jazykový úpadek, politické podřízení se germánskému, nadvláda Habsburků a jiná víra). Reakce na renesanční nadšení – jak málo toho člověk ví a jak málo ve světě znamená = intenzivní návrat k Bohu, hledání jistoty, všednost x slavnost – organizují se významné církevní slavnosti, pocit dokonalosti spojený s církví. Typické motivy: nedokonalost člověka ve vztahu k Bohu – člověk je malý, nedokonalý a bezvýznamný, nicota a pokora, skepse k pozemskému životu, mystérium smrti (hrůza, úzkost a zároveň obdiv). Vnější projev baroka je krása, jas a kontrast, dokonalost v obsahu a formě – obrazné vyjádření, krásný jazyk, metafory…

I-Stavební

Thursday, January 18, 2007

3. Období: 70. léta 16. století – 20. léta 17. století

- literatura a jazyk dosahují mimořádné úrovně, vzdělavatelská literatura

Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599) – přednášel historii, působil na UK, vzal si dceru vydavatele Jiřího Melantricha – ovlivňoval produkci, chtěl povznést úroveň českých čtenářů, podporoval překladatelskou činnost

 Kalendář historický – ke každému dnu vyprávění o historické události
 vydal Čtyřjazyčný slovník – latinsko – řecko – německo – český

Veleslavínská čeština = čeština vrcholné renesance ( = Veleslavínské období)

Jan Kampanus Vodňanský – poslední předbělohorský rektor UK

Mikuláš Dačický z Heslova


17. století
- knížky lidového čtení – krátké příběhy, oblíbené postavy: Enšpígl (z Německa), bratr Paleček, dr. Faust (pomoc chudým a bezbranným)
- cestopisy:
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic => Putování
Václav Vratislav z Mitrovic => Příhody

I-Stavební

Tuesday, January 16, 2007

Jan Blahoslav – biskup Jednoty bratrské, nejvýznamnější představitel tohoto období, měl vynikající vzdělání (literatura, hudba, historie, filologie…)

 Muzica – první česky psaná hudební teorie

 Šamotulský kancionál – sborník bratrských a vlastních písní

 Filipika proti misomusům – útočná řeč o významu vzdělání, misomusové – nepřátelé vyššího vzdělání

 Gramatika česká – snaží se prosadit ustálenou normu jazyka, odmítá nářečí, pojednává o správné výslovnosti, o slovní zásobě a o kráse řeči

 překlad Nového zákona – po smrti J. Blahoslava ho dokončili teologové z Jednoty bratrské, stal se součástí Bible kralické

 Bible kralická – originální název byl Biblí česká, vytištěna v Kralicích, pracovala na ní skupina překladatelů – sjednotila se v jazykové normě, čeština Bible kralické se stala vzorem a normou spisovné češtiny (dnes ekumenický překlad – interpretace – Bible => shodnou se na něm všechny církve)

I-Stavební

Sunday, January 14, 2007

Období: 20.léta – 70. léta 16. století

- humanismus proniká do obecného povědomí
- nástup Ferdinanda I. Habsburského – podpora katolické církve, omezování Jednoty bratrské
- zrušení tiskáren v Praze = centrum kultury se přesunulo na Moravu
- soustředění na vzdělavatelskou literaturu – maximální rozvoj českého jazyka – velké množství gramatik ( = textů o jazyce)

Oktát, Gzel, Philomates (autoři)
 Gramatika česká (1533)

Vavřinec Benedikt z Nudožer
 Mluvnice

Václav Hájek z Libočan – katolický kněz
 Kronika česká – katolický pohled na dějiny, poutavé vyprávění

I-Stavební

Friday, January 12, 2007

Humanismus

1. Období: do 20. let 16. století

- pronikání myšlenek humanismu
- 2 odlišné proudy – literatura psaná latinsky (pro učence, dokonalá stylistika) a literatura psaná česky (v textu se objevují latinismy)

Latinská literatura:

Jan z Rabštejna – katolík, zájmy celé země klade nad zájmy náboženské – snaha přimět katolíky i nekatolíky k podpoře Jiřího z Poděbrad

 Dialog – první projev humanistických myšlenek
Česká literatura:
Viktorín Kornel ze Všehrd – mistr na UK, právník a úředník, stanovil program českého humanismu – český vzdělanec má psát česky!

 Historie o bratru Janu Palečkovi – šašek krále Jiřího z Poděbrad

I-Stavební

Sunday, January 07, 2007

Humanismus – doba mimořádného kulturního rozvoje, rozvoj vzdělanosti, snaha o dokonalost jazyka, autoři ztrácí anonymitu, knihtisk, vzdělávací a zábavná literatura, není zde renesanční užívání života – důraz na morální hodnoty člověka a jeho duši.

Člověk – vzdělání: Historie
Český jazyk: mluvnice a slovníky

Žánry – téměř mizí poezie, rozvíjí se duchovní lyrika, žánr naučný (např. právnické a řečnické spisy, odborná pojednání), cestopisy (oblíbené jsou cesty do Palestiny – obsahují náboženské motivy)

Knihtisk vynalezl roku 1448 Němec Johanes Gutenberg. První česky tištěná kniha byla Kronika trojánská z roku 1468.

Jednota bratrská – církevní spolek založen roku 1458 na základě myšlenek Petra Chelčického.

I-Stavební

Thursday, January 04, 2007

Humanismus a baroko v české literatuře

Jedná se o období před a po Bílé Hoře. Humanismus – Bílá Hora – Baroko.
Humanismus se na našem území datuje do doby od 70. let 15. století do 20. let 17. století. Renesance jako taková naši literaturu téměř nepoznamenala, protože v její době u nás probíhalo husitské hnutí. Literatura této doby byla tedy více duchovní, nezobrazovala tolik radosti a strasti člověka, jak tomu bylo jinde ve světě. Oproti tomu renesance významně zasáhla naši architekturu (Letohrádek královny Anny, Belveder).

I-Stavební

Monday, January 01, 2007

Významní autoři:

Pedro Calderón de la Barca-hlavní představitel španělského barokního dramatu, napsal přes 200 her, jež byly převážně nábožensko-filozofického charakteru
Život je sen, Zalamejský rychtář

John Milton- anglický spisovatel, ještě částečně ovlivněný renesancí. Je autorem slavných duchovních eposů Ztracený ráj nebo Ráj opět nabytý

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
Do písemnictví vnesl postavu Simplicia Simplicissima(prosťáček nejprostší), jehož osudy během třicetileté války sleduje ve svém desetidílném románu Dobrodružný Simplicia Simplicissimus

I-Stavební