Hlavní literární díla světového baroka, osvícenství a klasicismu

Pořádek slov, aktuální členění větné

BAROKO - Itálie
Ludovico Ariosto - Zuřivý Roland - navazuje na Chansons de geste, směšnohrdinský epos
Torquato Tasso - Osvobozený Jeruzalém - nábožensko - hrdinský epos, námět - záchrana Božího hrobu před pohany

Španělsko
Pedro Calderon de la Barca - Život je sen, Soudce zalamejský, Lékař své cti - problém zodpovědnosti za činy

Anglie - Metafyzická škola - zabývají se nadsmyslnými věcmi, hlavní motiv - smrt, symbolika (John Donne – Komu zvoní hrana)
John Milton - Ztracený ráj - epos, hlavní téma - vyhnání z ráje, člověk byl vyhnán spravedlivě
Ráj znovu nabytý - navazuje na Ztracený ráj, konečné vítězství Krista před ďáblem

KLASICISMUS - 17. - 18. stol. začíná ve Francii
hlavní rysy: důraz na rozum, harmonii; ideál vyrovnanosti, symetrie, souladu, pravdy; člověk musí své zájmy podřídit celku; návrat k antice - propracovanost, pevný řád, pevné estetické normy; dělení literatury na nízkou (komedie, satira) a vysokou (tragédie, óda, epos); klasické drama navazuje na antiku (zásada 3 jednot)
projevení klasicismu - architektura - v užitém umění empír, pravidelnost, symetričnost, francouzský park, napodobuje antiku
výtvarné umění a hudba - přesný řád a kompozice
literatura - racionální zaměření, popisná, úvahová a satirická tvorba, uniformita literatury, literární salóny - diskuse o formě
Francie
Pierre Corneille - Cid - inspirace z Písně o Cidovi, hlavní hrdinka své vlastní zájmy podřizuje kolektivu
Jean Racine - Faidra - konflikt mezi citem a rozumem (zamilovala se do nevlastního syna)
Moliére - nadčasová témata, kritika lakoty, sobectví, hlouposti ..., jeho postavy se stávají literárními typy (Harpagon)
Tartuffe - vetře se do rodiny, kritika přetvářky a sobectví
Lakomec - hlavní postava - lichvář Harpagon, omezuje své okolí, zakazuje sňatek svému synovi, váží si jen peněz
Don Juan - Don Juan pohrdá autoritami, za své hříchy jde do pekla; komika - jeho sluha Sganarell
Misantrop - tragikomedie; hlavní postava Alcest se kvůli nešťastné lásce uzavře sám do sebe a nenávidí lidi
Zdravý nemocný - kritika měšťáckého sobectví a šarlatánských lékařů
commedia dell'arte - vznik v Itálii, typ lidového improvizovaného barokního dramatu, ustálené typy postav, založena na improvizaci, důležitost pohybu a mimiky - základ pro pantomimu
Itálie – Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů, Poprask na laguně, Podobizna Harlekýnova
poezie - popisné, satirické a úvahové básnictví; óda, epigramy a bajky (Jean de la Fontaine)
próza - přesná formulace, žánry - maxima - pravidlo pro život, velmi stručná úvaha; aforismus - maxima s ironickým zabarvením

OSVÍCENSTVÍ – 18. stol., vznik ve Francii, hájí zájmy měšťanstva, filozofický směr - důraz na rozum, svoboda myšlení a přesvědčení, důležitost vědeckého bádání, proticírkevní, ideály demokracie z humanismu, renesance a antiky, základ pro Francouzskou revoluci, myšlenkouvý proud, není uměleckým směrem, důraz na rozum
Francie
Charles de Montesquieu - Perské listy - osvícenský román, zachycuje cestu Peršana do Evropy za vzděláním, kritika nedostatků Evropy
Voltaire - významný prozaik, dramatik, básník a filozof, kritik církve, despocie a negativních lidských vlastností, racionalista, vystupuje proti fanatismu, ale sám jako fanatik jedná, vystupuje proti církvi, tvrdí, že Bůh existuje – kdyby nebyl, museli bychom si ho vymyslet
Candide (neboli optimismus) - rozsáhlá filozofická povídka - není důležitý děj, ale filozofický názor
tzv. Encyklopedisté - Velká encyklopedie vědy, umění a řemesel - přispívali hlavně ateisté, shrnuje celé lidské vědění
D'Alambert – matematik, Diderot, d´Alembert
Denis Diderot -Jeptiška - fiktivní autobiografie, silně proticírkevní, hlavní hrdinka musí do kláštera, uprchne do bordelu, zabije se
Anglie
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
Henry Fielding – Tom Jones
Jonathan Swift – Gulliverovy cesty – poměry v Anglii

SENTIMENTALISMUS (PREROMANTISMUS)
snaží se najít dokonalý svět, utíká do vzdálené minulosti a exotického prostředí, odmítá rozum, důraz na cit a prostý život, kult středověkých autorů, důraz na národní svébytnost, autoři se často stylizují do různých postav (často do barda - keltského pěvce)
Francie
Jean Jacques Rousseau - patřil mezi Encyklopedisty, nerovsnost mezi lidmi způsobuje soukromé vlastnictví
Emil (čili o výchově) - názory J.J.R. na výchovu dětí, podle něj jsou od přírody dobré, ale společnost je kazí
Francois René de Chateaubriand – Atala aneb láska dvou divochů na poušti
Abbé Prévost – Manon Lescaut
Německo
hnutí Sturm und Drang - skupina mladých umělců, odporovali dobovým ideálům, prosazovali svobodné vyjadřování národů
Johann Wolfgang Goethe - významný básník, prozaik, dramatik, vědec, snažil se o zachycení rozporů člověka ve složité době
Utrpení mladého Werthera - milostný román, fiktivní autobiografie, milostné vzplanutí a nemožnost jeho realizace
Ifigenie na Tauridě - drama, motiv Trójské války
Torquato Tasso - drama, konflikt mezi umělcem a společnost
Faust - veršovaná dramatická báseň, námětem je stará pověst o Faustovi, drama je zahájeno prologem - Bůh a
Mefistofeles se sázejí o Faustovu duši, zamyšlení, jestli je lidská duše cenná; Mef. se snaží připoutat Fausta ke
krásné Markétce, ale on touží i po poznání, Markétka umírá - Faust je nešťastný - Mef. mu dává nejkrásnější
ženu světa Helenu, ale Faust chce ještě vysušit a zúrodnit bažinu - Mef. prohrává, protože Faust není nikdy
spokojený, kdyby byl, tak by šel do pekla
Friedrich Schiller - Óda na radost
Panna Orleánská, Valdštejn - historické hry
Loupežníci - hraběcí syn, připraven intrikami o důvěru, stává se vůdcem loupežníků bojujících proti despocii
Vilém Tell

Malirstvi v baroku

Malířství
Václava Holara – grafik, pro augustinián. klášter v Praze na Zderaze vytvořil Svatováclav.
cyklus 32 obrazů
Petr Brandl – malíř vrchol. baroka
- oltář. obraz sv. Jáchyma v kostele Panny Marie Vítězné na Malé straně
- Klanění tří králů ve Smiřicích
Jan Kupecký – jako evangelík strávil celý život v cizině
- jeho podobizny jsou uhlazeněj.
- byl vyhledávaným malířem ve vysoké spol.
- Vlastní autoportrét
- portréty jeho rodiny
Václav Vavřinec Rainer – malíř fresek
- věnoval se i malbě oltář. obrazů, bitev. scén
- Alegorie umění v Sale terreně Vrtbovské zahrady (místnost v přízemí zámku či paláce otevřená do zahrady)
Karel Škréta – první pozdvihl čes. barok. mallbu ke světovosti, jako náb. emigrant poznal
umění v It., jeho nejznám. obrazem je sk. portrét brusiče drahokamů Miserioniho

Patenty proti nekatolíkům

1624 - vyšly první patenty proti nekatolíkům, které zakazovaly obyvatelům měst a venkova vyznávat nekatolickou víru, šlechticům hlásícím se k jiné než římské církvi zabraňovaly ve volném disponování majetkem.
1627 - další patent, který přikazoval i šlechtě buďto se přihlásit ke katolické víře, nebo do šesti měsíců opustit zemi. Obnovené zřízení zemské z téhož roku uznávalo jako jediné platné katolické vyznání.

Téměř celé Čechy a Morava se staly postupem doby věrně katolickými zeměmi.
Nevelké zbytky nekatolíků zůstaly v pohraničních podkrušnohorských oblastech a v Ašském výběžku (luteráni) i v pohorských regionech východních Čech a Moravy (čeští bratři). Zde potom vznikaly i nové heretické sekty, které měly vesměs jen lokální význam. Agitace ze zahraničí po skončení třicetileté války nenalézala příliš velkou odezvu.

Vestfálský mír

představuje významný mezník v evropských dějinách. Svatá říše římská národa německého a Španělsko ztratily své dominantní postavení na kontinentě. Do čela nastoupily Francie a v roli nové velmoci Švédsko. Tyto země byly zároveň garanty mírových úmluv. Oba státy zaznamenaly i územní zisky. Švédsko získalo vysněnou kontrolu nad Baltem. Mír potvrdil suverénní postavení severního Nizozemí (na úkor španělských Habsburků). Rakouští Habsburkové si naopak upevnili moc ve svém středoevropském soustátí.
1621 Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí
Bitva na Bílé hoře - konec Stavovského povstání
- Habsburkové získávají dědičně titul krále v Českých zemích
- nástup REKATOLIZACE (Protireformace)

Před Bílou horou bylo zhruba 88–90 % obyvatelstva českých zemí nekatolického vyznání.

Ihned po Bílé hoře se navrátili jezuité, kteří byli vypovězeni roku 1618; své postavení posilovaly i staré řády: benediktýni, premonstráti, cisterciáci ad. Během první poloviny 17. století přišly i nové řády, jako piaristé, irští františkáni – hiberni, černí benediktýni monserratští a další.
KONČÍ SNAHY O REFORMACI NÁBOŽENSTVÍ

17. století

situace v Evropě:
v této době se nachází v úpadku
(1618 – 1648) Třicetiletá válka zakončená Vestfálským mírem
Třicetiletá válka začala v květnu 1618 jako náboženský a politický konflikt v Čechách, pokračovala jako střetnutí mezi habsburským katolickým císařem a německými protestantskými knížaty, aby se v konečné fázi stala především velmocenským sporem mezi Habsburky a Francií. Zároveň je možné ji charakterizovat jako konflikt mezi stavovským principem a sílící absolutistickou státní doktrínou.