Prašná brána

Prašná brána, původně zvaná Nová věž, byla založena 1475 Vladislavem II. Jagellonským a byla postavena stavitelem Matějem Rejskem z Prostějova. Jako hlavní inspirací pro Prašnou bránu sloužila Parléřova mostecká věž. S přestěhováním Králova dvoru, který se nacházel poblíž věže se však věž nebudovala s takovým nákladem a později byla nedokončená provizorně zastřešena. Později při obléhání Prahy Prusy byla značně poškozena a dále využita jako skladiště střelného prachu. Do dnešní podoby byla uvedena až koncem minulého století.

Přehled vývoje gotiky v Čechách:

Raná gotika
(Přemyslovská) Vrcholná gotika
(Lucemburská) Pozdní gotika
(Vladislavská)

zakládání měst, hradů a klášterů stavby měšťanských domů, kostelů, hradů a tvrzí stavby radnic, městských kostelů
křížová a hvěz- dicovitá klenba, tzv. „stavebnicový styl“ zpočátku vliv Francie, později typická česká gotika kroužená a diaman- tová klenba

vliv francouzské kultury - hlavně Burgundsko (stavební hutě) vznik samostatné umělecké formy - „česká gotika“

Anežský klášter
Staronová synagoga Staroměstská radnice
Karlův most
Chrám sv. Víta
klášter Na Slovanech
Novoměstská radnice
Karlova Universita Prašná brána
Vladislavský sál

Klenba a opěrný systém

V nové, gotické, architektuře se objevuje nový prvek - žebrová klenba. Ta umožnila zejména svou lehkostí zaklenout budovu ve velké výšce a odlehčit zdivo, které částečně ztratilo opěrnou funkci. V rané fázi tohoto slohu se objevuje zpravidla půlkruhovitá klenba, později je nahrazena lomenou, která nevytváří tak velké šikmé tlaky a není třeba tak velkého opěrného systému. Důsledkem konstrukčního řešení stavby jsou velká okna a malá hmotnost zdí.