Rusko

Ivan Andrejevič Krylov - bajky
pozdější inspirace: Hamingway - Komu zvoní hrana (Donne), Milan Kundera - Jakub Fatalista, Bertold Brecht, Václav Havel - Žebrácká opera

aktuální členění výpovědi - o postavení výpovědi v souvislém textu; výpověď lze rozdělit na 2 části - východisko (to, co je známé ze souvislosti) a jádro (hlavní, nová část sdělení, odpověď na doplňovací otázku)
V -> J - pořad objektivní, v klidné výpovědi, východisko může být nevyjádřeno, společné několika větám nebo slovně obměněno
J -> V - pořad subjektivní - při změně postoje mluvčího ke skutečnosti, citové zabarvení, ve větách tázacích, žádacích, zvolacích
pořádek slov ve větě - pravidla nejsou moc striktní; rozhoduje především:
1. Významová stránka (aktuální členění výpovědi)
2. Mluvnická stránka - třeba shodný přívlastek (je obvykle před řídícím členem, výjimky - odborné termíny, básnický jazyk atd.)
neshodný přívlastek - obvykle za řídícím členem; přístavky, příslovečná určení - za řídícím členem
3. Zvuková stránka - aby se skupina slov dala dobře vyslovit

Hlavní literární díla světového baroka, osvícenství a klasicismu

Pořádek slov, aktuální členění větné

BAROKO - Itálie
Ludovico Ariosto - Zuřivý Roland - navazuje na Chansons de geste, směšnohrdinský epos
Torquato Tasso - Osvobozený Jeruzalém - nábožensko - hrdinský epos, námět - záchrana Božího hrobu před pohany

Španělsko
Pedro Calderon de la Barca - Život je sen, Soudce zalamejský, Lékař své cti - problém zodpovědnosti za činy

Anglie - Metafyzická škola - zabývají se nadsmyslnými věcmi, hlavní motiv - smrt, symbolika (John Donne – Komu zvoní hrana)
John Milton - Ztracený ráj - epos, hlavní téma - vyhnání z ráje, člověk byl vyhnán spravedlivě
Ráj znovu nabytý - navazuje na Ztracený ráj, konečné vítězství Krista před ďáblem

KLASICISMUS - 17. - 18. stol. začíná ve Francii
hlavní rysy: důraz na rozum, harmonii; ideál vyrovnanosti, symetrie, souladu, pravdy; člověk musí své zájmy podřídit celku; návrat k antice - propracovanost, pevný řád, pevné estetické normy; dělení literatury na nízkou (komedie, satira) a vysokou (tragédie, óda, epos); klasické drama navazuje na antiku (zásada 3 jednot)
projevení klasicismu - architektura - v užitém umění empír, pravidelnost, symetričnost, francouzský park, napodobuje antiku
výtvarné umění a hudba - přesný řád a kompozice
literatura - racionální zaměření, popisná, úvahová a satirická tvorba, uniformita literatury, literární salóny - diskuse o formě
Francie
Pierre Corneille - Cid - inspirace z Písně o Cidovi, hlavní hrdinka své vlastní zájmy podřizuje kolektivu
Jean Racine - Faidra - konflikt mezi citem a rozumem (zamilovala se do nevlastního syna)
Moliére - nadčasová témata, kritika lakoty, sobectví, hlouposti ..., jeho postavy se stávají literárními typy (Harpagon)
Tartuffe - vetře se do rodiny, kritika přetvářky a sobectví
Lakomec - hlavní postava - lichvář Harpagon, omezuje své okolí, zakazuje sňatek svému synovi, váží si jen peněz
Don Juan - Don Juan pohrdá autoritami, za své hříchy jde do pekla; komika - jeho sluha Sganarell
Misantrop - tragikomedie; hlavní postava Alcest se kvůli nešťastné lásce uzavře sám do sebe a nenávidí lidi
Zdravý nemocný - kritika měšťáckého sobectví a šarlatánských lékařů
commedia dell'arte - vznik v Itálii, typ lidového improvizovaného barokního dramatu, ustálené typy postav, založena na improvizaci, důležitost pohybu a mimiky - základ pro pantomimu
Itálie – Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů, Poprask na laguně, Podobizna Harlekýnova
poezie - popisné, satirické a úvahové básnictví; óda, epigramy a bajky (Jean de la Fontaine)
próza - přesná formulace, žánry - maxima - pravidlo pro život, velmi stručná úvaha; aforismus - maxima s ironickým zabarvením

OSVÍCENSTVÍ – 18. stol., vznik ve Francii, hájí zájmy měšťanstva, filozofický směr - důraz na rozum, svoboda myšlení a přesvědčení, důležitost vědeckého bádání, proticírkevní, ideály demokracie z humanismu, renesance a antiky, základ pro Francouzskou revoluci, myšlenkouvý proud, není uměleckým směrem, důraz na rozum
Francie
Charles de Montesquieu - Perské listy - osvícenský román, zachycuje cestu Peršana do Evropy za vzděláním, kritika nedostatků Evropy
Voltaire - významný prozaik, dramatik, básník a filozof, kritik církve, despocie a negativních lidských vlastností, racionalista, vystupuje proti fanatismu, ale sám jako fanatik jedná, vystupuje proti církvi, tvrdí, že Bůh existuje – kdyby nebyl, museli bychom si ho vymyslet
Candide (neboli optimismus) - rozsáhlá filozofická povídka - není důležitý děj, ale filozofický názor
tzv. Encyklopedisté - Velká encyklopedie vědy, umění a řemesel - přispívali hlavně ateisté, shrnuje celé lidské vědění
D'Alambert – matematik, Diderot, d´Alembert
Denis Diderot -Jeptiška - fiktivní autobiografie, silně proticírkevní, hlavní hrdinka musí do kláštera, uprchne do bordelu, zabije se
Anglie
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
Henry Fielding – Tom Jones
Jonathan Swift – Gulliverovy cesty – poměry v Anglii

SENTIMENTALISMUS (PREROMANTISMUS)
snaží se najít dokonalý svět, utíká do vzdálené minulosti a exotického prostředí, odmítá rozum, důraz na cit a prostý život, kult středověkých autorů, důraz na národní svébytnost, autoři se často stylizují do různých postav (často do barda - keltského pěvce)
Francie
Jean Jacques Rousseau - patřil mezi Encyklopedisty, nerovsnost mezi lidmi způsobuje soukromé vlastnictví
Emil (čili o výchově) - názory J.J.R. na výchovu dětí, podle něj jsou od přírody dobré, ale společnost je kazí
Francois René de Chateaubriand – Atala aneb láska dvou divochů na poušti
Abbé Prévost – Manon Lescaut
Německo
hnutí Sturm und Drang - skupina mladých umělců, odporovali dobovým ideálům, prosazovali svobodné vyjadřování národů
Johann Wolfgang Goethe - významný básník, prozaik, dramatik, vědec, snažil se o zachycení rozporů člověka ve složité době
Utrpení mladého Werthera - milostný román, fiktivní autobiografie, milostné vzplanutí a nemožnost jeho realizace
Ifigenie na Tauridě - drama, motiv Trójské války
Torquato Tasso - drama, konflikt mezi umělcem a společnost
Faust - veršovaná dramatická báseň, námětem je stará pověst o Faustovi, drama je zahájeno prologem - Bůh a
Mefistofeles se sázejí o Faustovu duši, zamyšlení, jestli je lidská duše cenná; Mef. se snaží připoutat Fausta ke
krásné Markétce, ale on touží i po poznání, Markétka umírá - Faust je nešťastný - Mef. mu dává nejkrásnější
ženu světa Helenu, ale Faust chce ještě vysušit a zúrodnit bažinu - Mef. prohrává, protože Faust není nikdy
spokojený, kdyby byl, tak by šel do pekla
Friedrich Schiller - Óda na radost
Panna Orleánská, Valdštejn - historické hry
Loupežníci - hraběcí syn, připraven intrikami o důvěru, stává se vůdcem loupežníků bojujících proti despocii
Vilém Tell

Česká barokní tvorba

Národní jazyk a jeho vrstvy

změna společenských podmínek - lidé nevěří v poznání; propast mezi chudými a bohatými; feudalismus, 30. letá válka, rekatolizace, návrat k bohu; z portugalského slova barroco - nepravidelná perla
přímým protikladem renesance - nedůvěra a nevíra v rozum; absolutizace víry - bezmocnost člověka před Bohem, pomíjivost pozemského života; mysticismus - naprostá odevzdanost Bohu; niternost - člověk se uzavírá sám do sebe; symboličnost; důraz na cit; expresivita výrazu
projevení baroka - architektura - velká složitost, mramor a zlato, bohatě zdobené budovy, využití světla a stínu; Bůh kolem nás, snaha zapůsobit na psychiku člověka, Gian Lorenzo Bernini – Fontána Di Trévy, Diezenhoferové - sv. Mikuláš, Klementinum na Pražském hradě, Valdštejnský palác - prvky renesance
malířství - důležitý šerosvit, kontrast mezi světlem a stínem, oblé křivky, Rubens - Tři grácie, Rembrandt van Rijn
sochařství - vyjadřuje napětí; Matyáš Bernard Braun - sochy na Karlově mostě
hudba - orchestrální, varhanní; J. S. Bach, G. F. Händel, Zelenka, Černohorský
literatura - symboličnost, práce z nadsázkou - špatné vlastnosti člověka a dobré Boha, mysticismus - naprostá
odevzdanost Bohu; žánry - vrací se ke středověku - legendy a duchovní písně, eposy, reflexivní lyrika,
traktáty
ČESKÉ ZEMĚ
společenské poměry - po Bílé hoře konfiskace majetku a poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, třicetiletá válka, absolutismus, Obnovené zřízení zemské - zrovnoprávnění češtiny s němčinou, mohutná emigrace, násilná katolizace - Jezuitský řád - cenzura a pálení knih, misionářská činnost, kázání, velkolepé církevní obřady
exulantská literatura - spisy účelového rázu - protikatolické, útěcha lidem
historiografie - publicistická funkce, obhajoba protestantů
Pavel Skála ze Zhoře - Historie církevní - od narození Krista, důraz na reformaci
Pavel Stránský - O státě českém - latinsky, encyklopedický charakter, obhajoba předbělohorských poměrů
Václav Hollar – Poslední rytina Londýna před požárem
duchovní písně - sdružovány do kancionálů
Jan Amos Komenský – narozen 28. března 1592 v Nivnici u Uherského Brodu, významný pedagog, filozof, historik, překladatel, v jeho tvorbě se prolíná humanismus a baroko, propaguje vzdělání, člen Jednoty bratrské, vysvěcen na kněze, emigrace do polského Lešna (1624), navštívil mnoho evropských států, zemřel v Naardenu (1670)
filozofické a náboženské spisy - Listové do nebe - formou dopisů, adresovány Kristovi
Labyrint světa a ráj srdce - alegorické dílo, hlavní postava - poutník = JAK, prochází městem = svět, jeho
putování = smysl lidské existence, každá ulice představuje povolání, doprovází ho Všezvěd Všudybud
- symbol touhy po poznání a Mámení - podlost a lenost; dílo je kritické, ukazuje sobeckost a hloupost;
humanistické -kritika, barokní - odevzdanost Bohu, neměnnost stavu; silně citově zabarvené věty, složitá souvětí
Kšaft (=závěť) umírající matky Jednoty bratrské - věří, že nositelem hodnot jednoty bratrské bude celý
český národ
Listové do nebe
Cesta světla
didaktické a vychovatelské spisy
Velká didaktika - rozsáhlé dílo, v němž si všímá školství a rozpracovává své názory, žádá přístupnost
vzdělání pro všechny, rozdělil školy do čtyř stupňů po šesti letech; škola mateřská, národní,
gymnázium, akademie, každé vzdělání by mělo být završeno cestováním; rozpracoval vyučovací
metody - názornost, přiměřenost atd., propagoval spojování teorie s praxí
Informatorium školy mateřské - jak vychovávat děti v prvních šesti letech života
Brána jazyků otevřená - jazyková učebnice formou encyklopedie
Orbis pictus - několikajazykový obrázkový slovník
Schola ludus - latinská školní hra pro snadné naučení latiny
pansofické (vševědné) spisy - snažil se shrnout vědění své doby a zpřístupnit ho lidem
Poklad jazyka českého - latinsko-český a česko-latinský slovník, shořel v Lešně, encyklopedický charakter
Pansofie
Divadlo veškerenstva věcí (Theatrum universitatus resum)
další činnosti - hlavně kancionály
význam Komenského - jeden z nejvýznamnějších Čechů, učitel národů, jeden z vrcholů české literatury
domácí literatura oficiální - pod vlivem Jezuitů, rozvíjí se duchovní lyrika, kazatelství, legendistická tvorba a Jezuitské drama
Adam Michna z Otradovic - Česká mariánská muzika, radostná i žalostná - katolická duchovní poezie (Chtíc, aby spal)
Loutna česká - duchovní ráz, není to kancionál, soubor 13 zhudebněných textů
Bedřich Bridel - Co Bůh? Člověk? - rozsáhlá básnická skladba meditativního rázu, kontrast člověka s Bohem
Bohuslav Balbín - představitel naukové literatury, psal latinsky, Jezuita
Výtah z dějin českých - historiografie, důraz na katolické pojetí dějin, vidí nelehkou situaci češtiny a její slavnou
minulost
Rozprava na obranu jazyka slovanského, obzvláště českého - obrana (apologie) - literární žánr, obrana národa a
jazyka, snaží se obhájit češtinu, lítost nad jejím úpadkem, obrací se o pomoc k českým svatým
Václav Jan Rosa - Čechořečnost - latinská mluvnice češtiny, snaha dát češtině pravidla a ustálit slovní zásobu
domácí literatura pololidová - hlavní cíl pobavit
interludia - krátké hry fraškovitého charakteru, snaha o pobavení měšťanů, hlavní postava - sedlák a jeho rodina
Václav František Kocmánek - Lamentatio Rusticana = nářek venkovanů, sedláci si stěžují na život, metoda selského otčenáše
- na konci každé sloky verš z Otčenáše
kramářské (jarmareční) písně - zpíváno na trzích za doprovodu flašinetu, texty se prodávaly, reakce na politickou situaci
knížky lidového čtení - inspirují se i jinými díly (středověkými, humanistickými ...)
písmácká literatura - tvořili ji tzv. písmáci - žili na venkově, naučili se číst a psát, nízká úroveň
František Jan Vavák - Paměti - rady do života
domácí literatura lidová - spojena s venkovem, zachycuje tamější život; charakteristika - kolektivní a mnoho verzí jednoho díla
žánry - písně (sociální náměty, zbojnické, milostné ...); lyrickoepický – balada (Osiřelo dítě); epický - pohádky (v této době satirické), pověsti - víra ve
změnu poměrů (O Blanických rytířích) - původně husitská pověst; dramatický - lidové hry doprovázené tancem a zpěvem, později loutkové
pozdější inspirace: Durych - próza, Březina, Zahradníček - poezie; Jirásek - Temno, Šotola - Tovaryšstvo Ježíšovo

národní jazyk - jeden ze základních znaků národa, vyvíjí se se společností, výraz národní jednoty
útvary národního jazyka - spisovná čeština - reprezentativní útvar, jednotný na celém území, vznik ze středočeského nářečí
hovorová čeština - mluvená podoba spisovné češtiny, nepoužívá knižní tvary, volnější větná stavba, emocionální prvky
nespisovná čeština - nářečí - zeměpisně odlišné, hlavně v příhraničních oblastech a na Moravě (Hanácko, JV Morava ...)
interdialekty - větší oblasti společných nářečních znaků, nejdůležitější obecná čeština
sociální diferenciace - profesní mluva, slang (sportovní, studentský ...), argot